Ti z vás, co někdy navštívili Kanárské ostrovy, zavítali na ostrov Gran Canaria a nenechali si ujít výlet pronajatým autem do vnitrozemí, kdy vystoupali až k nejvyššímu bodu ostrova Pico de las Niéves, octli se ve výšce 2550 metrů nad mořskou hladinou. Odtud je za slunečného počasí a minimální oblačnosti nádherný pohled na sousední ostrov Tenerife s jeho nejvyšší horou Pico del Teide. Ta měří dokonce 3 715 metrů, což je víc, než Gerlachovský štít ve Vysokých Tatrách. Co je však na celé této scenérii nejpozoruhodnější, je velmi krátká vzdálenost těchto vrcholků od mořské hladiny. Stojíte-li až nahoře, máte přímý výhled na mořské pláže ve vzdálenosti pouhých třicet kilometrů odtud, a je to nezapomenutelný zážitek.

Právě zde si uvědomíte onu zvláštnost měření nejvyšších hor světa, které se provádí od mořské hladiny, a vy tu máte hladinu přímo na dohled, takže velmi snadno posoudíte tento výškový rozdíl, zatímco například v rakouských či švýcarských Alpách, v Krkonoších či v Tatrách to tak markantní nebude, protože tu moře prostě chybí. Monumentalita horských štítů je tedy nejzřetelnější vždy tam, kde vystupují vzhůru přímo od mořské hladiny. Ještě zajímavější pohled bude na nejvyšší horu Austrálie a Oceánie. Jmenuje se Mount Wilhelm, měří úctyhodných 4 509 metrů (nad mořem) a naleznete jej na ostrově Papua Nová Guinea.

Ostrov Papua Nová Guinea je v Oceánii jedním z nejzajímavějších. Za prvé je velmi působivá jeho vlajka, navržená v té době teprve sedmnáctiletou dívkou – stáhněte si ji, abyste to posoudili sami – to téma žluté letící rajky a souhvězdí Jižního Kříže. A za druhé se napříč ostrovem od severozápadu na jihovýchod táhne hornatý masiv, který nad celou spíše nížinnou Oceánií a Austrálií ční až do výšky téměř pěti kilometrů nad mořskou hladinu. A několik stovek kilometrů severně od ostrova se nachází nejhlubší místo na Zemi – Mariánský příkop, téměř 11 kilometrů pod mořskou hladinou.