Nejvyšší hory Evropy jsou již samy o sobě dostatečnou výzvou pro horolezce, aby je pokořili a přesvědčili se o svých vlastních schopnostech, jenže ne každý je horolezec, a ne každý má schopnosti podnikat takto náročné sportovní výkony. My, co jsme spíše rekreační turisté, dáváme přednost menším výzvám, i když zas tak malicherné být nemusí. Máme pro vás tip, jak si užít prodloužený víkend nebo delší dovolenou ve Vysokých Tatrách, kde byste mohli zvládnout náročnější výstup, ovšem až do nadmořské výšky 2300 metrů nad mořem, což je jen o 355 metrů níže, než nejvyšší vrchol těchto slovenských velehor. Jestliže vám bude přát slunečné počasí, odměnou za výstup bude překrásný výhled, jaký se vám stěží naskytne někde jinde.

Trasa směřuje ze Štrbského Plesa Mlynickou dolinou po žluté značce směrem k vodopádu Skok, kde končí hranice rostoucí kosodřeviny, a začíná již pole bez lesní vegetace. Výstup pokračuje poměrně pozvolným stoupáním k Capiemu plesu a odtud pak musíte překonat kratší strmý úsek až k Bystré lávce. Od Bystré lávky pak už sestupujete Furkotskou dolinou k Solisku, známému vrcholu z filmu „Anděl na horách“, a odtud pak zpět do Štrbského Plesa. Celou cestu sestupu budete pozorovat krajinu pod sebou, což vám tu bude připadat tak trochu jako v pohádce.

A jestliže se vám výlet líbil, čeká tu na vás ještě několik podobných atraktivních tras, například výstup na Kriváň, na Velkou Svišťovku ze Skalnatého Plesa, trasa k Sliezskemu domu anebo výjezd pozemní lanovkou na Hrebienok, Bílikova chata a vodopády Bílého potoka. Vysoké Tatry sice nepatří k nejvyšším evropským vrcholům, ale velehory to jsou a výška nad dva tisíce metrů nad mořem již stojí za to, podniknout tu náročnější pěší turistiku. A možná, pokud jste pamětníci, rozpomenete se na to, že od roku 1918 až do konce roku 1992 patřily Vysoké Tatry k území Československa, a že byly naším nejvyšším pohořím.